Malajsie 2017
Cestovat po zemích jihovýchodní Asie je jedním z fotografových splněných snů. Na naše dva týdny v různých částech malajského poloostrova jsem si zabalil Nikon D7200, objektivy Nikkor 50mm f/1.8 G, Nikkor 85mm f/1.8 G a Tokina 11-20mm /f2.8 a bylo mi jasné, že prst ze spouště asi ani nesundám.
Let, s mezipřistáním v Amsterdamu, na singapurské letiště Changi – hlavní uzel mezi Evropou, Asií a Austrálií – zvládla naše čtyřčlenná posádka zhruba za čtrnáct hodin.
Singapur je městský stát ležící na stejnojmenném ostrově a přilehlých ostrůvcích na jih pod Malajsií. Žije zde téměř pět a půl milionu obyvatel nejrůznějších kultur i náboženství. V této parlamentní republice o rozloze 710,2 km² můžete zaslechnout až dvacet jazyků. Název je odvozen ze sanskrtu a překládá se jako Lví město.
V plánu bylo strávit pár dní v téhle supermoderní metropoli, pak se přesunout do pralesa a čajových plantáží Malajsie a nakonec na klenot Kedahu – souostroví Langkawi. Zpátky pak otočkou přes Singapur a se zastávkou v Amsterdamu.
První dojmy ze Singapuru
Z letiště jsme si vzali taxík a jeli do zarezervovaného hotelu na periferii města. Prvním šokem pro nás byly rozdíly teplot. Na tropické podnebí jsme byli připraveni, ovšem v autech i budovách jede klimatizace naplno a teploty srazí z 35° klidně na 18°.
Taxi je zde poměrně rychlým a častým způsobem přepravy. K dispozici je jich velké množství a tak většinou nebývá problém nějaké sehnat. Obvykle jsou černé ze žlutou střechou, nebo světle modré. V každém autě je taxametr. V jiných asijských státech bývají většinou takzvaně rozbité, tady se důsledně používají.
Další nepříjemností byly pohledy místních. Nezahalená ramena a nohy našich přítelkyň jim zřejmě byly velkým trnem v oku.
Ubytovali jsme se a z okrajové části zamířili do centra. Kontrast chudoby a přepychu je zde velmi patrný. V srdci Singapuru se impozantní moderní technologie mísí s romantickými přírodními kouty, luxusní obchody a zábavní atrakce s historickými chrámy. Město je čisté, okázalé a velmi bezpečné.
Chystáte se do Singapuru? Získejte ode mě slevu 725 Kč na vaše první ubytování přes AirBnB!
Moderní centrum
Zátoka Marina bay, kam jsme zamířili hned první večer, je noblesní moderní čtvrť plná mrakodrapů. Mnohé budovy působí jak ze sci-fi. Pětapadesáti patrový hotel Marina Sands podobný obrovské lodi uvízlé na třech pilířích, výstavní síň Esplanade, jejíž střecha připomíná oči mouchy, nebo futuristické Supertree Grove v botanické zahradě Gardens by the Bay. Asi dvacet umělých, až padesát metrů vysokých stromů, jejichž kovové konstrukce jsou obrostlé živými rostlinami. Tady už jsme si připadali jak v Avatarovi. Každý den po setmění se zde koná úžasná světelná show.
Noční panorama Singapuru – vlevo hotel Marina Bay Sands v popředí s ArtScience Museum. Vpravo bussiness centrum Downtown CoreK cestování bezpochyby patří i poznávání místního života, zvyků i pravidel, jakkoliv se nám mohou zdát absurdní. V Singapuru jsou například dost háklivý na čistotu, za odhození odpadků, a to včetně žvýkaček, mimo odpadkové koše jsou tu obrovské pokuty. Dále se v metru nemůžete s přítelkyní držet za ruku, na jiné důvěrnosti rovnou zapomeňte a co mě pobavilo nejvíc je fakt, že orální sex je povolen pouze v případě, kdy se jedná o předehru.
Metro se v Singapuru zkráceně označuje SMRT (Super Mass Rapid Transit), takže čeští cestovatelé mohou být trochu znepokojeni, ale supermoderní vybavení, pořádek a neustálá údržba všechny pochyby rozptýlí. Stanice i soupravy jsou opravdu komfortní a prostorné. Systém metra je velice přehledný a rychle a snadno se v něm zorientujete.
Různé tváře města
Druhý den jsme začali snídaní kousek od hotelu. Těšili jsme se hordy levného jídla, ale byli jsme celkem zklamaní. Vůbec tady nebylo tolik pouličních kuchyní s rychle dostupným občerstvením, jak jsme byli zvyklí v Thajsku.
Následně jsme se vypravili prozkoumat čínskou čtvrť. Jako i v jiných světových metropolích je to i v Singapuru město ve městě, má svá vlastní pravidla a kromě turistů tu narazíte pouze na místní obyvatele. Dali jsme si super jídlo a taky naše oblíbené pivo Chang a věděli jsme, že nás čeká fajn den – pivo v třiceti stupňovém horku pěkně stoupalo do hlavy.
Přesun do Malajsie
Večer už jsme čekali na autobus, který nás odveze do Ringletu v Malajsii. Prvním překvapením byla státní hranice. Singapur je ostrovní stát, takže se na něj nebo z něj dá kromě letadla dostat pouze po mostech. Ty jsou na obou stranách velmi dobře hlídané. Dvakrát jsme všichni vystupovali z autobusu, následovaly zdlouhavé prohlídky batohů, kufrů a jiných zavazadel. Vše naštěstí bez problémů, jedeme dál.
Dalším překvapením bylo, že ze Singapuru do Ringletu nejede přímý spoj. Autobus nás odvezl do Blue Halley u Tanah Rata. Tady jsme naštěstí odchytli bus mířící do Kuala Lumpur, který měl naši cílovou destinaci po cestě. Jeli jsme přes noc a cesta byla celkem dramatická. Řidiči byli poměrně arogantní, tvrdili, že nemluví anglicky, ale nechtěli nám pomoct, ani když jsme jim místo, kam chceme jet ukazovali prstem na mapě. Silnice byly úzké a klikaté, zavazadla z úložného prostoru nad hlavami neustále padala a o existenci bezpečnostních pásů nemůže být ani řeč. Prostě taková asijské přepravní klasika.
Rada na závěr : Do Ringletu jeďte z Kuala Lumpur, to se dostanete přímo.
Čajové plantáže se rozprostírají po celém údolí v okolí vesnice RingletRáno jsme šťastně dorazili do Ringletu a šli jsme hned na snídani. Ringlet je taková typická malajská vesnička tvořená jednou ulicí, kde se nachází vše – trhy, restaurace i obchody, leží v nádherné přírodě, uprostřed čajových plantáží.
Panorama údolí Cameron Highlands.
Podnebí je zde tropicky horské, takže takové snesitelné horko. Zatímco v Singapuru bych se skoro nebál jíst ze země, tady už je to s hygienou poněkud horší. Rozhodně doporučuji si na cestu zabalit vlhčené ubrousky, dezinfekci, hodně pitné vody, případně i vodní filtr. Malajsie je bývalou anglickou kolonií, jezdí se vlevo a buďte připraveni na britské zásuvky. Život tu začíná časně (už ráno jsme měli skoro problém sehnat v restauraci volnou židli) a pikantně (místní jsou zvyklí snídat pálivé kuře s rýží). Pro nás nejdříve trochu šok, postupně jsme tomu taky přicházeli na chuť.
Veškeré fotky co na webu naleznete je možné vytisknout na plátno, nebo kapa desku. Pokud se vám můj způsob a styl focení líbí mrkněte na portfolio a služby co nabízím.
Probouzet se v pralese
Ubytování jsme měli zařízené v Rain Forest Inn. Resort s pěti bungalovy se nachází patnáct kilometrů jihovýchodně od Ringletu. Dřevěné chatrče jsou vybaveny několika ložnicemi, společnou místností a teráskou. Jejich rustikální, tradiční pojetí dává ubytování kouzelnou atmosféru. Řekl bych, že není lepší budík, než zpěv ptáků nebo šumění vodopádu za vaší ložnicí.
Majitelé resortu byli velice ochotní a přátelští. Každý den s námi komunikovali, zajímali se odkud jsme a dávali nám tipy, kam vyrazit.
Královské hostiny a skútr za hubičku
V ceně ubytování jsme měli snídani. Tu tvořily placky podobné našim palačinkám. Některé byly z rozemletých místních rostlin, některé z fazolí, oboje rozmixované s mlékem. K nim několik druhů pálivých omáček. My jsme ujížděli na džemech. Jahodový z místních farem, nebo takový papájový byly vážně neodolatelné.
Snídaně byla jen slabým odvarem večeře. Za 30 ringgitů (což je zhruba 160 korun) se nám každý den dostalo královského pohoštění. Stůl plný dušené rýže, která se připravuje v banánovém listu na ohni v bambusové tyči, kuře na několik způsobů, spousta zeleniny a omáček. Zaujal mě fialový brambor, který jsem jedl poprvé. Chuťově byl trochu suchý a trochu sladký, ale rozhodně nebyl špatný, navíc je to plodina, která se po stovky let používá v lidové medicíně na léčbu dysfunkce ledvin a vysokého tlaku, je plná antioxidantů, takže zachycuje v těle volné radikály, no prostě superpotravina současnosti.
Jedním z domorodců je John, podílel se na stavbě hotelu a rád se s námi podělil o místní znalosti a dovednosti. Ukázal nám čím dodnes loví jídlo, do jakých pastí chytají zvířata, jak se používá foukačka a jaké druhy jedu se používají na různé druhy zvířat. Dál nás vzal na hodinu botaniky v praxi. Věděli jste třeba, že vůně a pára z vyvařených listů maracuji, ananasu či citrónové trávy odpuzuje komáry? Ukázal nám rostlinu, z níž se třením vyrábí přírodní mýdlo, které působí i jako repelent proti nebezpečným komárům. Jiná rostlina dává pitnou vodu a opět funguje jako repelent. Ženy jistě ocení nenápadné červené bobule, které se používají jako rtěnka.
Také jsme se od něj dostali skvělou radu ohledně nákupu jahod. Jahody mají v Malajsii málo zeminy, pěstují se v kokosových slupkách, ale dosypávají se nechutným množstvím chemie. Jsou určené především na export. Na tržnicích raději sáhněte po těch z Austrálie, Nového Zélandu či Koreji.
V Rain Forest Inn se dali půjčit skútry, takže jsme podnikali spoustu výletů po okolí. Cameron Highlands je oblast vyhlášená pěstováním čaje, jedním z cílů byly samozřejmě i čajové plantáže. Omrkli jsme, odkud pocházel ten výborný černý čaj, který nám v hotelu nabízeli. A nešlo si nechat ujít ani ochutnávku místního zeleného čaje. Kromě povzbuzení našich organismů theinem jsem získal ještě spoustu jedinečných fotografií.
Ani se mi moc nechtělo cestovat dál, tak krásné scenérie, užasnou přírodu a přívětivé místní obyvatele se prostě nechce opouštět, ale byli jsme zvědaví, co nás čeká na ostrově.
V Rain Forest Inn si za skútr účtovali 10 ringgitů (52 Kč) na hodinu. Při vypůjčování jsem vždy velmi obezřetný: Dávám pouze kopii občanky a před převzetím vše nafotím. Zde ale byli majitelé takoví pohodáři, že jsem jim důvěřoval. Skútr byl také na pohodu a ani spálená brzda nevadila – i když některé kopce byli fakt prudké. Na skútru jsem měl tu čest s manuálním řazením – moje premiéra. Kolem nás svištěla samá vytuněná auta. Motorka to má na zdejších úzkých silničkách mnohem lehčí.
První kroky na Langkawi
Langkawi je souostroví v Andamanském moři na severozápadě Malajsie, které zahrnuje více než 100 ostrovů o celkové rozloze 528 km². Obydlené jsou však pouze čtyři a to včetně hlavního – Pulau Langkawi. Malé ostrůvky okolo vytváří nádhernou kulisu a také vlastní mikroklima, které velmi pozitivně ovlivňuje počasí na největším ostrově. Po celý rok je tu dostatek vláhy a díky tomu je Langkawi tak zelené. Mlžné pralesy, smaragdová jezera ve vnitrozemí, mangovníkové háje, kopcovitá krajina a typická asijská políčka. Je tu spoustu pláží, bílých i černých, ale většina z nich patří k hotelům a strážci vás nenechají projít. Oblíbili jsme si veřejnou pláž Tanjung Rhu Beach. Pokud vám nevadí silné podvodní proudy, zamilujete si ji také. Za návštěvu stojí i malá Pasir Tengkorak Beach, kde je pohoda a klid. Pro mě jsou na pláži velkým lákadlem také západy slunce. Skvělý byl třeba tenhle na Taman Awam Teluk Yu. K jejich pořízení potřebujete dobrý stativ. Mě se už dlouhodobě osvědčil VEO 265AB od společnosti Vanguard.
Na ostrově se ukrývá spousta krásných vodopádů, například Seven Wells Waterfall nebo Durian Perangin Waterfall. Cestou k nim vás budou doprovázet zvědavé opičky a varani. Mezi oblíbené atrakce pralesa patří 125 metrů dlouhý Langkawi Sky Bridge. Díky skvělým výhledům na přístav Telega Harbour Marina s majákem Perdana Quay to je dost oblíbené místo, nejen fotografů.
I tady jsme opět narazili na obrovské rozdíly v jídlech, co se týká cen i chutí. V jedné restauraci jídlo nic moc a ceny dost přepálené, hned vedle si můžete skutečně pochutnat a zaplatit třeba o půlku míň. Vždycky se vyplatí jíst tam kde místní, nebo tam, kde je největší fronta. Cenu je lepší vyjednat předem. Buďte také připraveni na to, že k jídlu dostanete pouze vidličku a lžíci, nože jsou zvykem pouze v restauracích z\měřených na evropskou či světovou kuchyni.
Láká tě vyrazit a poznat svět? Máš strach? Neboj, tahle kniha tě dokonale připraví na Tvoji dlouhou cestu. Stáhni si ukázku zdarma pod následujícím obrázkem.
Co nesmíte minout
Pláží je tu spoustu, ale většinou náleží k hotelu a strážci vás nenechají ani projít. My jsme si oblíbili veřejnou pláž Tanjung Rhu Beach. Pokud vám nevadí silné podvodní proudy, zamilujete si ji také. Za návštěvu stojí i malá Pasir Tengkorak Beach, kde je pohoda a klid. Jako fotograf jsem si pobřeží oblíbil kvůli slušným západovkám, například té na pláži Taman Awam Teluk Yu. K jejich pořízení potřebujete dobrý stativ. Mě se už dlouho osvědčil VEO 265AB od společnosti Vanguard. Na ostrově se ukrývá spousta krásných vodopádů, například Seven Wells Waterfall nebo Durian Perangin Waterfall. Cestou k nim vás budou doprovázet zvědaví opičky a varani. Můj parťák byl z džungle unešený a celé putování kvalitně zaznamenal na Panasonic GH-5. Mezi oblíbené atrakce pralesa patří 125 metrů dlouhý Langkawi Sky Bridge. Díky skvělým výhledům na přístav Telega Harbour Marina s majákem Perdana Quay to je ideální místo pro fotografy.
Langkawi je bezcelní zóna – jako stvořená k nákupu. S parťákem jsme se tu zásobily naším oblíbeným pivem Chang.
Předposlední den jsme se znovu přesunuli do Singapuru, prošli jsme další části města, ale únava už si vybírala svou daň a celkem jsme se těšili na Evropu.
Amsterdam – fotografická třešnička na dortu
Mezipřistání v Amsterdamu pro nás znamenalo možnost strávit den v holandské metropoli. Bál jsem se davů turistů, ale v září už je hlavní sezóna u konce a tak jsme spoustu míst měli jen pro sebe. Na závěr tedy ještě velká radost a focení liduprázdných uliček, mostů, kanálů, typických úzkých domů a romantických zákoutí.
Jsme u konce našeho 14ti denního putování po Malajsii. Co říci závěrem?
Malajsie má rozhodně co nabídnout. Turistům, dobrodruhům i fotografům. Za pár týdnů se zdaleka nedalo stihnout vše, co jsme chtěli, ale dovolenou jsme si užili parádně a ačkoliv už od příjezdu zase vymýšlíme, kam vyrazit příště, jihovýchodní Asii jsme určitě neřekli definitivní sbohem.
Západ slunce – maják Perdana Quay.
Zalíbil se vám článek? Mrkněte na další cestopisy. Třeba z Madeiry!
Martine, děkuji za krásný a výstižný cestopis. Určitě z těchto informací bude čerpat při plánování naší dovolené pro příští rok.